Zamilovanost si často představujeme jako jednu z nejkrásnějších věcí, které nás můžou potkat. Motýlci v břiše, neustálé myšlenky na druhého člověka, touha být spolu co nejvíc a pocit, že právě tenhle člověk je výjimečný. Jedinečný, unikátní, osudový! Jenomže zamilovanost často není jenom romantický příběh z pohádek, na kterých jsme vyrůstali, ale taky hodně intenzivní stav, ve kterém se mění naše vnímání, pozornost i způsob, jakým o partnerovi přemýšlíme.
Kde je hranice mezi radostnou zamilovaností a posedlostí? Proč máme nutkání přemýšlet o svém ideálním protějšku? Co může naše aktivita na sociálních sítích vypovídat o tom, jak se ve vztahu skutečně cítíme? A proč může být neustálé sdílení společných momentů spíše známkou nejistoty?
„Čím větší máme potřebu ukazovat naše vztahové fotky a momentky, krmit sociální sítě každou snídaní, obědem, večeří, svačinou, procházkou, tím větší nejistotu ohledně vztahu to může ukazovat.“
Sociální sítě můžou fungovat nejenom jako výkladní skříň našeho vztahu, ale taky jako místo, kde si nevědomě hledáme potvrzení, že je všechno v pořádku. Potřebujeme vidět lajky, reakce a komentáře. Potřebujeme ukázat sobě i ostatním, že jsme šťastní, že nám to funguje a že máme přesně ten vztah, který jsme si vysnili. Jenže skutečná partnerská spokojenost se odehrává hlavně mimo obrazovku. Ve chvílích, kdy nemáme telefon v ruce, ale žijeme si svou realitu. Tu skutečnou, ne tu natáčenou a focenou.
Ale co se skutečně může v partnerství dít mimo záznam? Je vůbec možné někoho milovat a zároveň se navzájem zraňovat?! Je zranění ve vztahu automaticky známkou toho, že něco nefunguje? Co rozhoduje o tom, jestli je konflikt zabijákem vztahu, nebo jeho vzpruha a prostor pro zlepšení? A jak důležitá je v takovou chvíli schopnost znovu vytvořit pocit bezpečí?
„Intimní vztahy nejsou o tom, že se nebudeme zraňovat. Důvěra je založená na tom, že ten samý člověk, který mě zraní, mi potom pomáhá se zahojit.“
HONZA VOJTKO
Psychoterapeut, lektor, autor několika knih a jeden z nejznámějších českých odborníků na vztahy. Ve své praxi se dlouhodobě věnuje partnerským vztahům, intimitě a taky tomu, proč se ve vztazích pořád dokola točíme ve stejných vzorcích.
Věří, že většina problémů je řešitelná, že v dnešní uspěchané době často zapomínáme sami na sebe, na odpočinek, blízkost a skutečné propojení s lidmi, které milujeme. A právě to se pak odráží v našich vztazích, a nejen v nich. Ve své práci propojuje odbornost s lidskostí, nadhledem a snahou hledat cesty, jak se k sobě můžeme znovu přiblížit.
Věnuje se taky vzdělávání dospělých, lektorování, koučování, moderování a psaní. Je autorem knih pro dospělé i pro děti, natáčí videa a občas ho můžeme slyšet i v rádiu. Svou práci miluje a možná právě proto dokáže o vztazích mluvit odborně, ale zároveň srozumitelně, otevřeně, empaticky a bez zbytečného patosu. S hlubokými znalostmi a s energií sobě vlastní!