Ve světě plném výkonu a srovnávání se hravost snadno dostává nálepku „neproduktivní“ nebo „dětinská“. Hraní ale není jen doménou dětí. Psychologové se shodují, že schopnost být hraví – v práci, ve vztazích, v každodenních rozhodnutích – je známkou vnitřní pohody a psychické pružnosti. Proč v dospělém životě ztrácíme hravost? Proč neskáčeme panáka v parku a netančíme na ulici? Co nám brání v tom, abychom se více bavili a byli spontánní?
„Abychom si mohli hrát, musíme se cítit v bezpečí. Jenom tehdy se náš nervový systém může uvolnit, vypnout vnitřní alarmy a dovolit si radost, lehkost a spontánnost. Jenže na veřejnosti se často necítíme dobře – jako by na nás někdo neustále mířil pomyslným prstem, připravený soudit. Možná nás opravdu někdo hodnotí. Ale proč nás to tolik ohrožuje?
Odpověď leží hluboko v našich starých vzorcích – v dávném strachu, že budeme vyčleněni ze „smečky“. A tak místo volnosti přichází staženost.“
Dospělý život si na nás často brousí zuby se svou vážností. Plníme úkoly, děláme rozhodnutí, zařizujeme, vyhodnocujeme. Emoční prostor se zužuje – pro spontánnost, fantazii nebo lehkovážnost už často nezbývá místo. Jenže právě tyhle "zbytečnosti" nás drží psychicky zdravé, spokojené a v kontaktu se sebou samými. A když se z našeho každodenního fungování vytratí hravost, začínáme stagnovat. Někdy ztrácíme i chuť být v kontaktu s partnerem – nejen tělesně, ale i emocionálně. Jak dostat hravost do běžných denních aktivit? Proč naslouchat svému vnitřnímu dítěti? A jak moc se naše hravost může projevit v milostných a partnerských aktivitách?
„Erotika a sex jsou prostorem, kde můžeme naplno kultivovat svou hravost. Když máme po boku parťáka, kterému důvěřujeme a cítíme se s ním bezpečně, můžeme si dovolit jít do skutečné intimity i do zranitelnosti.
Protože svěřit někomu své erotické fantazie je jedna z nejnáročnějších věcí vůbec. V naší kultuře je s tím pořád spojená hanba, stud a obava z odmítnutí. A právě proto má taková otevřenost obrovskou sílu.“
OLGA VLACHYNSKÁ
Olga Vlachynská je psycholožka a psychoterapeutka, která se nebojí bourat stereotypy a otevírat tabuizovaná témata. Sama o sobě říká, že je „psycholožka cáklá ADHD,“což odráží její osobní zkušenost s neurodivergencí. Studovala psychologii nejenom v České republice, ale i ve sluncem rozpálené Seville ve Španělsku. Ve své soukromé praxi se zaměřuje na podporu lidí v náročných životních situacích, věnuje se i firemní psychologii a aktivně se zapojuje do osvěty v oblasti neurodivergence, zejména ADHD. Spolu s kolegyní Evou Vášovou je spoluautorkou podcastu Psychobitches, kde s nadhledem, ironií a odvahou otevírají témata, o kterých se běžně nemluví – duševní zdraví, vztahy i nejrůznější emoční zákoutí. Její přístup je velmi otevřený, ale zároveň stoprocentně empatický a lidský. Olga Vlachynská je známá svým velmi otevřeným a lidským přístupem, který kombinuje s hlubokou empatií a odvahou pojmenovávat věci pravými jmény. Na svých sociálních sítích, například na Instagramu pod přezdívkou @psych.o.linka, sdílí nejen odborné poznatky, ale i osobní zkušenosti, čímž přispívá k destigmatizaci psychických obtíží a neurodivergence .