Žijeme v době, kdy vidíme víc, než kdy dřív. Do našich obrazovek se denně vejde celý svět. Interiéry neznámých lidí, dokonale naservírované snídaně, minimalistické obýváky i šatníky plné nejnovějších kolekcí. A právě tahle nekonečná viditelnost nás začíná pomalu dusit. Dřív nám stačilo pár oblíbených kousků a inspiraci jsme hledali v běžném životě, mezi přáteli nebo v tom, co jsme sami prožili. Dneska máme pocit, že musíme držet krok s milionem cizích životů najednou. Jak vystoupit ze začarovaného kruhu nakupování zbytečností? Jak se vykašlat na to, co mají ostatní, a užívat si naplno to své? Jak vystoupit z křeččího kolečka?
„Dřív jsme věděli maximálně to, jak to má kamarádka doma, že má třeba dva pěkné hrnky. Dneska ale vidíme, jak žijí lidé po celém světě: co si vaří, jak bydlí, co nosí. A jsme tím tak zahlceni, že máme pocit, že všechno musíme mít taky, jen abychom udrželi prst na tepu doby.“
Říkat „ne“ není projevem sobectví. Je to spíše akt sebelásky, který často přichází až ve chvíli, když už nemáme sílu dělat kompromisy na úkor vlastního klidu. Vyrůstáme ve společnosti, která nás učí přizpůsobivosti. Být milý, ochotný, dostupný. Jenže právě ta dostupnost nás často připraví o hranice. A s nimi i o sebe. Jak se konečně naučit říkat NE?! A jak to zvládnout bez pocitu viny? Co když díky „NE“ získáme nakonec mnohem více, než si myslíme?
„Když se naučíš říkat „ne“ a dávat přednost tomu, co je ti opravdu příjemné, možná zjistíš, že kolem sebe nemáš tolik lidí, kolik sis myslel. Ale to, co zůstane, je opravdové. Lidé, na které se můžeš spolehnout. A oni na tebe.“
ZUZKA alias THE ORDINARY MINIMALIST
Žena, která si vybudovala život s jasným cílem: méně věcí, více energie a klidu. Online ji najdete jako The Ordinary Minimalist, kde už několik let inspiruje tisíce lidí k tomu, aby žili s lehkostí, svobodou a vědomým výběrem toho, co opravdu potřebují. Její obsah se přirozeně točí kolem minimalismu, ale zároveň propojuje témata slow living, udržitelnosti a nákupů z druhé ruky. Zuzka dobře ví, co znamená být zahlcená, jako ex-hoarderka zažila hory věcí, které ji víc vysávaly, než naplňovaly. Právě tato zkušenost ji dovedla k minimalismu, který vnímá nejenom jako estetický směr, ale především jako cestu k větší energii, klidu a životní svobodě. Svoboda podle ní nespočívá v tom, co všechno máme, ale v tom, co už nepotřebujeme. A díky tomu získáváme prostor pro to, co nás skutečně obohacuje: vztahy, koníčky a chvíle, které nám dávají smysl. Zuzka je taky maminkou, a tak se věnuje i tomu, jak skloubit minimalismus s rodičovstvím. Její přístup je praktický, lidský a inspirativní. Ukazuje, že méně věcí znamená víc energie, méně stresu a větší kvalitu každodenního života.